Evropě hrozí nedostatek dodávek ruského plynu
Krize ve východní Evropě pokračuje, vize zlepšení nepřichází. Po odtržení Krymu od Ukrajiny by se zdálo, že se situace uklidnila, děje se ale přesný opak. Postupně dochází k destabilizaci východní části Ukrajiny sousedící s Ruskem.
Politické i ekonomické vztahy Ukrajiny a vlastně celé západní Evropy vůči Rusky vychladly. Na ukrajinsko-ruské hranici sledujeme obchodní válku, která má za následek uzavření hranic pro pohyb zboží a omezení propustnosti také pro pohyb osob.
Díky těmto omezením a vztahům Ruska a Ukrajiny dochází k zastavení plateb Ukrajiny za ruský plyn. Rusko navýšilo cenu za plyn tak, že tato cena je výrazně vyšší než jakou má zbytek odběratelů. Ukrajina je přímo závislá na importu z Ruska a pro nás důležitá kvůli tranzitu.
Po uzavření kohoutků hrozí, že plyn, který bude určen pro střední Evropu, bude Ukrajina využívat pro své účely.
Tato hrozba je stále aktuálnější, čím víc narůstá dluh Ukrajiny vůči Rusku. Česká republika je na dodávkách ruského plynu závislá ze 30%, ovšem zbytek našich sousedů takové štěstí nemá a skutečné omezení bude mít dalekosáhlé hospodářské důsledky.
Bohužel s tímto citlivým problémem jsme se v nedávné minulosti již setkali – v zimním období roku 2009. Od té doby došlo alespoň v České republice a na Slovensku k obnově technologie, rozšíření skladovacích možností pomocí zásobníku a úpravám vedení tak, aby plyn v rozvodech dokázal téct obousměrně a v případě omezení jsme po navýšení kapacity severoevropského plynovodu mohli plyn pouštět například směrem na Slovensko.
Vzhledem k závažnosti situace, kterou navíc umocňuje fakt, že ruské výhrůžky nemají daleko k činům, je zapotřebí tento nastávající problém řešit. Ukrajina nemá prostředky na vyrovnání dluhu a i kdyby měla, odmítá platit sazbu navýšenou o expřátelský bonus. Znamená to teda, že ukrajinský problém opět padá na bedra celé Evropské unie.
