Jak je to se závětí? Zjistěte kdo a kdy po vás dědí v momentě, kdy nenapíšete závěť

Každý podle občanského zákoníku může sepsat závěť, která rozhodne o tom, komu připadne majetek po smrti. Kolem tohoto úkonu však koluje spousty mylných informací, které lidé neznají nebo je neřeší. Jak se vyhnout případným problémům se závětí se dozvíte v tomto článku.

Závěť můžete sepsat ručně nebo na počítači. Potřebujete však svědky

Sepsat závěť je vcelku jednoduché a je jedno, zda k tomu využijete počítač, psací stroj, sepíšete ji ručně nebo k tomu někoho pověříte. Zvolená metoda však určuje potřebu svědků a jejich množství.

Závěť psaná ručně s vlastnoručním podpisem nevyžaduje žádných dalších svědků. V případě závěti psané na počítači, kterou následně vytisknete, je nutná přítomnost dvou svědků, kteří se také podepíší. Tento druh závěti patří mezi problémové. V řadě případů je tento druh závěti po smrti dané osoby napadán osobami, kteří chtěli dělit, ale v závěti jim není nic odkazováno. Zhrzení potencionální dědicové napadají tento druh závěti tím, že daná osoba nebyla při smyslech.

Slibuji, co jsem slíbil. Odvolávám, co jsem odvolal

Závěť je projevem svobody člověka. Nikdo s vaší vůlí nemusí souhlasit a komu co odkážete, je jen na vás. Své rozhodnutí si však v průběhu času můžete rozmyslet. Pokud tak učiníte, můžete aktuální závěť odvolat nebo zničit. Lze také sepsat novou závěť a tu opatřit datem. Po vaší smrti se bude nahlížet k závěti, která má „nejmladší“ datum. A to i v případě, kdy jich sepíšete několik stovek.

Závěť je možné odvolat ústně, ale dokazování v případě nutnosti je z právního hlediska značně problematické.

Všechny náležité dokumenty týkající se vaší závěti je tedy nutné opatřit datem. Ty které jsou nedatované a navzájem si budou odporovat, se považují za neplatné a v takovém případě se závěť vyřizuje jiným způsobem.

Závěť je nejdůležitější

V případě, že závěť není sepsaná a dědicové existují, postupuje se dle zákona. Tedy dědění ze zákona. K takovému případu nedochází v momentě, kdy rozdělíte veškerý majetek v závěti. Pokud na nějaký majetek zapomenete a po vaší smrti se na to přijde, rozdělí se dle zákonné posloupnosti. Stejně se postupuje i v případě, kdy některý z dědiců svůj podíl odmítne. Následuje náhradní dědic nebo dědění ze zákona.

Existuje však výjimka, která staví závěť do pozadí. Tou je nepominutelný dědic. Jedná se o vašeho přímého potomka. Jestliže ten nedědí, vztahuje se toto právo nepominutelného dědice na jeho děti, tedy vaše vnoučata. Nezletilý nepominutelný dědic má nárok alespoň na tři čtvrtiny zákonného podílu. Pro zletilého je stanovena minimálně čtvrtina zákonného podílu. Výhodou je, že dědictví osvobozené od daně platí již od nového občanského zákoníku.

Vydědění je možné

Zákon nezapomíná ani na možnost vydědění, tedy zbavení vašeho potomka jakéhokoliv nároku na váš majetek. Z nepominutelného dědice se stane vyděděný potomek a nedostane nic. K tomuto kroku jsou však zapotřebí zákonné důvody.

Jedná se zpravidla o situace, kdy vám potomek neposkytl pomoc v nouzi, neprojevil o vás žádný zájem, byl odsouzen ze spáchání trestného činu dokazující jeho zvrhlé způsoby života nebo je tak zadlužen, že je zde možné riziko nezachování povinného dílu pro jeho potomky.

TIP: Vypracujeme posudek pro notáře k dědickému řízení!

Jak se dědí podle zákona

Zákon rozděluje dědění do 6 tříd:

1. třída – stejný díl dědí vaše děti, manžel nebo manželka. Pokud některý z potomků nedědí, jeho podíl náleží jeho dětem (vašim vnoučatům). Stejně se postupuje pro dědění vzdálených potomků.
2. třída – pokud nejsou děti, dědí manžel nebo manželka, vaši rodiče nebo jedinci, kteří s vámi sdílely společnost domácnost alespoň jeden rok před vaší smrtí nebo jste byli závislí na jejich výživě. Majetek se rozdělí stejným dílem, ale manžel či manželka získá minimálně polovinu pozůstalosti.
3. třída – pokud není manžel, manželka nebo rodič, nárokuje si dědictví vaši sourozenci nebo osoby, které s vámi sdílely společnost domácnost alespoň rok před vaší smrtí. Pokud váš sourozenec nedědí, majetek připadne dětem tohoto sourozence.
4. třída – pokud nejsou dědici z předešlých tříd, dědictví náleží stejným dílem vašim prarodičům.
5. třída – pokud nedědí nikdo z předešlých tříd, dědictví je určeni stejným dílem vašim prarodičům. Polovina připadne prarodičům ze strany vašeho otce a polovina prarodičům ze strany matky. Pokud někdo nemůže dědit, tato uvolněná čtvrtina připadá na druhého manžela z páru. Jestliže nemůže dědit celá dvojice, připadá podíl druhé dvojici.
6. třída – jestliže nejsou dědici z předešlých tříd, dědictví se dělí mezi děti dětí vašich sourozenců – tedy mezi vaše praneteře a prasynovce. Také mezi děti vašich prarodičů, tedy mezi tety a strýce. Pokud strýc a teta nemohou dědit, připadá jejich podíl jejich dětem, vašim sestřenicím a bratrancům.

Osoba, která se nenachází v žádné dědické třídě, má smůlu a nedědí nic. Obecně platí, že dědic, který odmítne svůj podíl, tak jeho část připadá jeho dětem. Také neplatí, že kdo spadá pod dědickou třídu, získá dědictví. Postupuje se vždy od první třídy dolů do té doby, než se nalezne dědic. Jakmile je nalezen dědic, dále se nepokračuje.

Může se také stát, že závěť není sepsaná nebo se nikdo nenajde v dědických třídách. V takovém případě propadá veškerá pozůstalost státu.

Pozor na dluhy

Oproti starému občanskému zákoníku má nový občanský zákoník jednu důležitou změnu. V momentě, kdy jsou dluhy vyšší než cena děděného majetku a vy dědictví přijmete, stáváte se odpovědnými za tyto dluhy. Je tedy dobré vyřešit své dluhy co nejdříve. U starého občanského zákoníku se vás dluhy netýkali a pokud byly vyšší, než cena majetku, zdědili jste nula korun.

V případě nejasností dluhů je dobré požádat o výhradu soupisu majetku. Z tohoto dokumentu snadno zjistíte, zda má smysl dědictví přijmout či nikoliv.