Bezhotovostní ekonomika není naděje, ale hrozba, říká hlavní ekonom Rusňákovy DRFG

Co čeká společnost v souvislosti s blížící se ekonomickou krizí? Jak se naše dnešní ekonomika podobá té, která se v roce 2008 propadla na dno a poměrně dlouhou dobu se z něj nebyla schopna zvednout? Vyplatí se teď investovat do podílových fondů a dluhopisů? Těmto otázkám se na podzim loňského roku v rámci akce FINfest věnoval hlavní ekonom společnosti DRFG Davida Rusňáka Martin Slaný.  Zároveň přišla řeč na v současnosti přetřásané téma tzv. cashless ekonomiky. Výraz cashless neboli bezhotovostní budí moderní a pokrokový dojem a tomuto konceptu je velmi nakloněn Mezinárodní měnový fond. Slaný však upozorňuje na úskalí v podobě zásadního ohrožení demokratických hodnot a vyzývá ke zvážení dlouhodobého dopadu situace. Podle něj libě znějící prohlášení o modernosti a pokrokovosti vůbec nemusejí být ve výsledku tak růžová, jak jsou prezentována.

Více moci v rukách státu
Ekonomický systém, ve kterém nefigurují peníze v papírové ani kovové formě, podle hlavního ekonoma DRFG není logickým vyústěním technologické evoluce. I když jsou hotovostní platby využívané stále méně, jejich úplný konec může znamenat hrozbu pro ekonomickou i politickou svobodu. Slaný z DRFG varuje, že shora řízená manipulace s penězi prostřednictvím záporné úrokové míry by se mohla stát realitou. Stát by disponoval exaktním přehledem o spotřebě ostatních ekonomických subjektů. Záporná úroková míra, což je de facto daň bankám od klientů, by zároveň způsobila proměnu postavení dlužníků a věřitelů. Už dnes mají centrální banky schopnost výši úrokových sazeb srážet. Poklesu do záporných procent, jak tvrdí Slaný z DRFG Davida Rusňáka, brání právě existence hotovosti. Bankovky a mince nejsou jen obyčejným transakčním prostředkem, ale především významným symbolem svobody občanů a jejich rozhodnutí. Podle Slaného by rozhodně bylo vhodné tuto svobodu občanům ponechat.

Autor: Tomáš Svoboda