Máte pracovní pohotovost? A víte, co si k vám může dovolit firma a jaká odměna vám náleží?

Pracovní pohotovost je sice čas, který nejste na pracovišti, ale jste připraveni k výkonu práce pro svého zaměstnavatele. I když teda nepracujete, musí být vaše připravenost k práci odměněna. Je možné držet pracovní pohotovost i na pracovišti? Kolik hodin za rok po vás může zaměstnavatel vyžadovat? A kolik dostanete odměny? Je možné mít pracovní pohotovost i během dovolené? To vše a více si řekneme v tomto článku.

Jak definuje pracovní pohotovost zákoník práce

Podle zákoníku práce je pracovní pohotovost v ust. § 78 odst. 1 písm.h doba, při níž jste připraveni k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby vykonána nad rámec rozvrhu pracovních směn. Pracovní pohotovost může být jen na jiném místě dohodnuté s vámi, které je jiné než pracoviště zaměstnavatele.

V jednoduchosti během pracovní pohotovosti můžete být kdekoliv, například doma, na chalupě nebo na místě odkaď se dopravíte v domluveném čase na pracoviště k výkonu práce. V momentě kdy vás zaměstnavatel potřebuje k výkonu práce, kontaktuje vás a vy jste povinni se dostavit k výkonu práce.

Při pracovní pohotovosti nesmíte čekat na pracovišti. Dříve pracovní pohotovost na pracovišti byla zrušena. Pokud budete setrvávat na pracovišti, nejedná se o pracovní pohotovost, ale o normální pracovní dobu. Pracovní doba je čas, kdy jste povinni vykonávat práci pro zaměstnavatele a také doba, při níž jste na pracovišti připraveni k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele. Pracovní dobou je považován čas kdy jste přítomní na pracovišti s výjimkou přestávky na práci nebo jídlo. Tento čas se do pracovní doby nezapočítává.

Aby byla pracovní pohotovost uplatněna je předpokladem výkonu neodkladné práce mimo rámec pracovní doby zaměstnance. Podobné pravidla má i dohoda o provedení práce. Sledujte změny dohody o provedení práce pro rok 2018.

Pracovní pohotovost musí být dohodnuta

Pracovní pohotovost nemůže být nařízena. Zaměstnavatel se s vámi musí domluvit. V souvislosti s dohodnutou pracovní pohotovosti vám zaměstnavatel může nařídit konkrétní pracovní pohotovost v určité době. Souhlas s výkonem pracovní pohotovosti musí být domluven jak ústně, tak písemně.

Dohoda o pracovní pohotovosti může být sjednána na dobu neurčitou až na celou dobu trvání pracovněprávního vztahu. Také může být uzavřena jen na vymezené období nebo pro konkrétní situace.

Obsah dohody není předem stanoven. Se zaměstnavatelem se můžete domluvit například na maximální rozsah pracovní pohotovosti v určitém časovém období nebo na maximální rozsah případného výkonu práce v rámci této povinnosti. Nemluvě o způsobu dopravy na pracoviště nebo kde budete vyčkávat na případné pokyny zaměstnavatele k nástupu do práce a v jakém časovém předstihu vás bude zaměstnavatel informovat o nástupu do práce.

V případě, že během pracovní pohotovosti nedojde k výkonu práce, nepočítá se čas do pracovní doby a jedná se o čas odpočinku. Při nasazení do pracovní pohotovosti se nejedná o dobu odpočinku, ale o výkon práce.

Během doby pracovní pohotovosti vám náleží odměna nejméně ve výši 10% průměrného výdělku. Za práci během pracovní pohotovosti vám přísluší plat, ale nezapočítává se odměna za pracovní pohotovost v uvedený výši.

Stále máte nárok na příplatek

Výkon práce v době pracovní pohotovosti nad stanovenou týdenní pracovní dobu je brán jako přesčas a musí být tedy podle toho odměněna. Pokud je práce vykonána během dnů pracovního volna, tedy v sobotu a neděli, náleží vám příplatek za práci v sobotu a neděli. V případě, že se bude jednat o noční službu, máte nárok i na příplatek za práci v noci. Pracovní pohotovost je často vykonávána právě mimo pracovní dobu, tedy o víkendech a nebo v noci.

Příplatek k platu za noční práci pro zaměstnance ve státní a veřejné správě či službě, je odměňována 20 procenty z průměrného hodinového výdělku za každou odpracovanou hodinu. V soukromém sektoru u zaměstnavatelů se jedná nejméně o příplatek ve výši 10 procent průměrného výdělku. Je však možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku.

Práce v sobotu a v neděli je odměněna příplatkem 25% průměrného hodinového výdělku za každou hodinu práce, pokud pracujete ve státní, veřejné správě či službě. Pro soukromí sektor je odměna stanovena na 10 procent průměrného výdělku a opět je zde možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku.

Možnosti přivydělat si máte i na pracovním úřadu. Kolik si můžete přivydělat, abyste stále byli v evidenci, zjistíte v našem článku o možnostech přivýdělku na pracovním úřadě.

Jak je to s pohotovostí a volnem

Během dovolené není možné držet pracovní pohotovost. Je to v rozporu se zákoníkem práce. Jiná situace nastává v případě pohotovosti během pracovního volna, které není stanoveno v zákoníku práce, ale zaměstnavatel jej poskytuje jako benefit. Čerpání takového volna není stanoveno dle zákoníku práce, ale řídí se vnitřními pravidly zaměstnavatele nebo dohodou.

Jedná-li se o zdravotní volno, nelze také vykonávat pracovní pohotovost z důvodu pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel vám však může poskytnou jiné benefity v podobě volna, jako je například prostor pro vzdělání či studium. V této situaci je však možné, aby zaměstnavatel požadoval držení pracovní pohotovosti. Zaměstnanec však nemá nárok na odměnu za pracovní pohotovost, jelikož tato situace nastává v podobě placeného volna kdy pobírá normální mzdu nebo plat.

Kolik hodin ročně můžete mít pracovní pohotovost

Limity pracovní pohotovosti nejsou zákoníkem určeny. Pokud však překonáte hranici přesčasů za rok, nesmíte vykonávat ani pracovní pohotovost. Nařízená práce přesčas nesmí být více jak 8 hodin v jednotlivém týdnu a 150 hodin v kalendářním roce. Týden je pak brán, jako sedm na sebe navazujících dnů. Nad tento rozsah však může být se zaměstnavatelem uzavřena dohoda. Nesmí však být překročena hranice 8 hodin týdně za časový úsek 26 týdnů po sobě jdoucích. Po dohodě tedy odpracujete maximálně 26 týdnů a nejvýše 208 přesčasových hodin.