Platnost a vymahatelnost směnky

V souvislosti s praktikami úvěrových společností, většinou těch nebankovních, se hovoří o využívání směnek. Co použití směnky znamená pro věřitele, co pro dlužníka a jak lze závazek stvrzený směnkou vymoci?

Co je směnka

Směnka patří stejně jako například dluhopis, akcie nebo opční list mezi cenné papíry. Cenný papír je obecně jakákoli listina, se kterou je spojeno právo tak, že ho nelze po vydání cenného papíru bez této fyzické listiny uplatnit nebo převést. Právo se tedy vztahuje k listině jako takové.

 

Směnka je speciální typ cenné listiny, který obsahuje bezpodmínečný písemný příkaz v předem definované formě, který poskytuje majiteli směnky právo vyžadovat ve stanovené lhůty uvedené peněžní sumy.

Institut směnky je upraven zákonem č. 191/1950 Sb., zákonem směnečným a šekovým.

Jaké jsou druhy směnek

Existuje několik druhů směnek. První typem je platební směnka – jejím hlavním účelem je to, aby v okamžiku splatnosti došlo k jejímu proplacení. Tuto směnku lze však před termínem splatnosti prodat, a tím si zajistit hotovost i dříve. Platební směnka je nejčastěji využívána v oblasti dodávky zboží a služeb.

Dalším typem směnky je zajišťovací směnka. Účelem tohoto typu směnky je zajistit, aby byl splněn jiný závazek. Pokud je splněn směnkou zajištěný závazek, zaniká důvod platit podle směnky. Tento typ směnky je využíván v souvislosti s úvěry.

Směnka vlastní je dalším typem směnky, jedná se o listinu představující bezpodmínečný závazek toho, kdo směnku vystavil, že zaplatí osobě na směnce uvedené do uvedeného data a na uvedeném místě uvedenou sumu.

Oproti tomu směnka cizí představuje bezpodmínečný příkaz třetí osobě, aby tomu, kdo je na směnce uveden, zaplatil do uvedeného data a na uvedeném místě uvedenou sumu.

Splatnost směnky

Právo na plnění ze směnky vzniká až dnem splatnosti, před tímto datem není majitel směnky povinen plnění přijmout, ale ani požadovat. Pokud dojde k zaplacení směnečné sumy před datem splatnosti, jde o určité riziko, a to zvláště v případě, že směnka není vyloučena z dalšího obchodování.

Kdo zaplatí směnečnou sumu v den splatnosti, je zproštěn svého závazku. Ten, kdo směnečnou sumu zaplatí, má právo požádat majitele směnky o potvrzení o zaplacení přímo na směnce – stačí uvést „zaplaceno“, datum a podpis. Toto opatření je důrazně doporučováno všem, kteří směnečnou sumu včas zaplatili.

Majitel směnky nemá možnost odmítnout případné částečné plnění, pokud by ten, kdo má směnečnou sumu zaplatit, neměl v den splatnosti celý finanční obnos. Částečné splacení závazku se opět vyznačí na směnce, například slovy „zaplaceno do výše“, datem a podpisem. Rovněž doporučujeme vyžadovat po majiteli směnky, aby tento text na směnku uvedl.

Co dělat, když směnečná suma není v den splatnosti uhrazena

Pokud nedojde k plnění závazků plynoucích ze směnky, má majitel směnky možnost uplatnit právo postihu. Toto právo je dvojí – postih pro neplacení a postih pro nepřijetí.

Postih pro neplacení lze uplatnit tehdy, pokud byla směnka předložena k proplacení řádnému dlužníku, který zaplatit odmítnul. Dále je ovšem zároveň nutné doložit toto jednání veřejnou listinou zvanou protest. Tuto veřejnou listinu může vystavit notář, soud nebo obec.

Postih pro nepřijetí se týká situace, kdy byla směnka předložena k proplacení a dotyčný ji odmítl přijmout, a o tomto jednání byl vyhotoven protest.

Pokud není směnka zaplacena včas nebo ji odmítne dotyčný převzít, může majitel směnky žádat úroky z prodlení a další útraty, ale také může nechat směnku vyplatit postihem, tj. postoupit ji někomu jinému. Tento krok lze učinit u všech směnek, u nichž si dlužník při podpisu směnky nevymínil výjimku (musí být na směnce explicitně uvedeno).

Nový majitel, který vyplatil směnku postihem, může nad rámec toho, co prvnímu majiteli zaplatil, požadovat ještě další úroky, své útraty a odměnu ve stanovené výši. Pro dlužníka se pak neproplacená směnka velmi prodražuje. Nemluvě o případných bianco, tedy nevyplněných směnkách, na nichž není uvedena směnečná suma a majitel si na ni uvést, co se mu zlíbí.

Analogicky může být tento postup zaplacení postihu opakován tolikrát, kolik je na směnce dlužníků. Největší riziko směnek z hlediska dlužníka spočívá právě v jejich zneužitelnosti, například v podobě postupování směnek. Lidé nejsou dobře obeznámeni s předpisy, které problematiku zajišťování úvěrů směnkami upravují, a neznají svá práva. Věřitel je pak ve značné výhodě, protože danou oblast dobře zná. Využít zranitelnosti klienta, který hledá půjčku bez ručitele a zástavy, je pak poměrně snadné.

Vymahatelnost směnky – vymáhání směnky po splatnosti

Pokud se stane, že dlužník směnečnou sumu neuhradí, je mu zaslána předžalobní  výzva vyhotovená advokátem. Pokud dlužník ani po této výzvě sumu neuhradí, nebo si alespoň nedomluví splátkový kalendář, přichází na řadu vymáhání směnky soudní cestou.

Pohledávky ze směnek jsou řešeny ve zvláštním řízení. Toto řízení se zahajuje návrhem, v jehož příloze musí být originál směnky. Při podání žaloby zaplatí žalobce soudní poplatek ve výši 5 % z dlužné částky, který bude následně vymáhán po dlužníkovi.

Soud následně vydá směnečný platební rozkaz, který je doručen dlužníkovi. Dlužník má 15 dní ode dne přijetí tohoto rozkazu podat námitky, pokud tohoto práva nevyužije, nabyde rozkaz okamžikem doručení právní moci a vykonatelnosti.

Pokud ani poté dlužník pohledávku neuhradí, nastupuje klasické vymáhání exekuční cestou.

Zajišťovací směnka, která je některými poskytovateli úvěrů používána pro zajištění závazku, představuje pro dlužníka potenciálně riskantní způsob zajištění úvěru. Náklady spojené s cenným papírem, který lze dále postupovat, mohou šplhat velmi vysoko, a je proto vhodné zvážit, zda je odpovědné na takovéto nabídky půjček vůbec přistupovat.