Pojištění proti povodni – je možné ho sjednat?

Pojištění proti povodni existuje pro více než 96 procent nemovitostí

V tuto dobu je to zhruba 15 let od jedněch z nejničivějších povodní, které se u nás objevily. Je jasné, že od té doby je mnoho lidí na pozoru jak v souvislosti se stavbou, tak i v souvislosti s koupí nemovitosti. Řešením obav by mohlo být pojištění proti povodni. Je jasné, že před škodou neochrání, ale mohou být spojeny s určitou finanční kompenzací. Existuje vůbec taková pojistka a jak ji získat? Poradíme vám.

Prioritou jsou povodňové mapy. Ty ovlivní, zda bude pojištění proti povodni sjednáno

To první, co je třeba zjistit, pokud budete poptávat pojištění proti povodni, je vaše konkrétní lokalita. Je jedno, co si o ní myslíte vy, nebo co si o ní může myslet pojišťovna. Ta totiž vychází z toho, co ukazuje povodňová mapa. Jedná se o dokument, který přesně mapuje celou Českou republiku a přesně ukazuje to, v jaké lokalitě žijete.

Pokud si budete chtít ověřit, zda vám povodňová mapa řekne pozitivní nebo negativní zprávu, není to nic těžkého. Konkrétní mapu totiž vytváří a také pravidelně aktualizuje Česká asociace pojišťoven, kterou je možné znát pod zkratkou ČAP. Ta provozuje i své webové stránky, na kterých je možné do dané mapy ihned a pochopitelně i zdarma nahlédnout. Během chvíle zjistíte, zda je pro vás pojištění proti povodni realizovatelné.

Zóny letitosti

Když se do dané mapy podíváte, rozhodně vás zaujme její celková propracovanost. Při bližším pohledu zjistíte, že konkrétní zóny jsou rozděleny podle jednoduchého klíče. Tím je takzvaná letitost. Jistě všichni známe pojmy, jako je stoletá voda, nebo třeba i desetiletá voda. Většina lidí si myslí, že se jedná o pojem, který souvisí s tím, v jakém intervalu sem voda přijde. Je to ale velký omyl.

Ona letitost je spojena s tím, že určuje procentuelní riziko. Třeba taková stoletá voda je spojena s jednoprocentním rizikem. To u desetileté vody je riziko deset procent. Čím vyšší hodnota letitosti, tím menší je zde riziko a tím jistější je fakt, že pojištění proti povodni může být uzavřeno. Připomeňme ale, že u povodňové mapy může hrát proti vám celá řada faktorů, jako třeba:

• Povodně v minulosti
• Přítomnost jakéhokoliv vodního toku
• Množství klasických i nadměrných srážek

Pojišťovny mohou přidávat svá data

I když to může podle povodňové mapy vypadat, že pojištění proti povodni nebude problém sjednat, realita už může být lehce jiná. Co je v tomto případě důvodem? Primárně to, že pojišťovny využívají také svá data. Jde většinou o informace o pojistných událostech v minulosti. Pokud vyhodnotí, že zde povodně byly a jsou časté, může zařadit vaši nemovitost do rizikovější zóny, než ukazuje povodňová mapa.

Toto není nic neobvyklého, jelikož v segmentu pojišťovnictví jde o poměrně jasný a častý úkaz. Třeba takové povinné ručení a jeho cena může být ovlivněna i tím, zda bydlíte v lokalitě, kde je vyšší nehodovost. Stejně tak může u osobních pojistek hrát roli třeba to, zda vyznáváte zdravý životní styl. Pokud ano, lze mít levnější životní pojistku. Zkrátka a jednoduše je třeba na podmínky pojišťovny buď přistoupit, nebo hledat jinou.

4 hlavní zóny

Pojďme se na pojištění proti povodni podívat konkrétněji. Dnes pojišťovny ve většině případů používají jasné dělení, a to na 4 hlavní zóny. Ta s označením jako první je v podstatě takovou, kde povodeň téměř nehrozí. A pokud ano, v rámci letitosti spadá tato zóna k pětisetleté vodě. Nyní musíme zmínit jedno hlavní pozitivum, kterým je fakt, že do této zóny aktuálně spadá více než dvě třetiny nemovitostí u nás. Pojištění proti povodni je tedy u valné většiny lidí bezproblémové.

Druhá zóna je následně označována jako oblast s rizikem, které je zvýšené. Jde o oblast, která je charakterizována tím, že jde o území s rizikem záplavy v rámci stoleté až pětisetleté vody. Navíc se už jedná o území, kde už někdy povodeň řádila. Nerozlišuje se, v jaké intenzitě a tak mohlo jít třeba jenom o rozlitý potok a trochu vody ve sklepě.

Na druhou zónu již navazuje třetí, od padesátileté do stoleté vody. Jde už i střední riziko, kde už je povodeň poměrně reálná. Nutno ale říci, že i v této zóně je pojištění proti povodni reálné. Nutno ale dodat, že kvůli zvýšenému riziku už bude podstatně dražší, než je tomu v případě zóny první, tedy takřka bezrizikové.

Čtvrtá zóna je nepojistitelná

Co v případě, kdy je vaše nemovitost umístěna v poslední, tedy čtvrté zóně? Máte smůlu. Pokud v ní skutečně bydlíte, můžete si být jisti, že vám ji žádná pojišťovna nepojistí. Pokud dojde k povodni, která vaši nemovitost poničí, je zde jediná možnost, jak získat peníze. Může to být třeba bankovní hypotéka, kterou využijete na rekonstrukci, stejně jako to může být i půjčka se zástavou nemovitosti, známá z nebankovního segmentu. Získání takových půjček však také nemusí být jednoduché. Jenom málokterý poskytovatel peněz by měl zájem o nemovitost ve čtvrté povodňové zóně a tak pokud už půjčí, tak často s individuálními, méně výhodnými podmínkami. A kolik je dnes nemovitostí, které do této zóny patří? Podle statistik je to zhruba každá třetí až čtvrtá ze sta. A to je poměrně dost.