Práce na zkrácený úvazek? Zjistěte na co máte právo
Práce na zkrácený nebo částečný úvazek je čím dál častější. Než se rozhodnete nastoupit na zkrácený pracovní úvazek, zjistěte si vše potřebné. Na co máte nárok a co po vás může chtít zaměstnavatel.
Contents
Právo na odpočinek aneb co dovolená?
Práce na zkrácený úvazek nemá na váš nárok na dovolenou žádný vliv. Pořád máte právo na nejméně 4 týdny dovolené za kalendářní rok, pokud splníte náležité podmínky. Odlišnosti oproti plné pracovní době je ten, že práce na plný úvazek s rovnoměrnou rozvrženou pracovní dobou 4 týdny odpovídá 20 dnům dovolené (4 týdny x 5 pracovních dní), pro zaměstnance pracující na zkrácený úvazek například jen 2 dny v týdnu to dělá pouze 8 dní dovolené (4 týdny x 2 pracovní dny).
Pracujete-li však 5 dnů v týdnu po dobu 6 hodin, máte stejný nárok na dovolenou, pokud jde o počet dnů placeného volno, jako zaměstnanec na plný úvazek. Pouze obdržíte náhradu mzdy úměrné za 6 pracovních hodin. Tedy zkrácenou mzdu, která odpovídá vaší sjednané pracovní době.
V případě, že vám práce na kratší pracovní dobu vystačí na 5 dnů v týdnu, vznikne vám nárok na dovolenou za kalendářní rok při odpracování stejného počtu dní jako zaměstnanci, který pracuje na plný pracovní úvazek. V případě, že vám nevznikne toto právo na dovolenou a nemáte odpracováno u zaměstnavatele alespoň 60 dnů, máte nárok na dovolenou za odpracované dny v délce 1/12 za kalendářní rok za každých 21 odpracovaných dní v příslušeném roce. Při práci za 2 dny v týdnu vám vznikne nárok na dovolenou za kalendářní rok až po 30 týdnech, nárok na dovolenou za odpracované dny až po odpracování 11 týdnů.
Mzda podle pracovní doby
Během zkráceného úvazku se minimální mzda za hodinu přepočítá v poměru ke zkrácené stanovené pracovní době. Tím se zajistí, že při různé pracovní délce za týden, vám vznikne nárok na stejnou výši minimální mzdy za týden, nebo měsíc. Tato úprava se však týká pouze hodinové minimální mzdy. V případě měsíční mzdy a kratší pracovní doby se úroveň minimální mzdy (měsíční sazby) zkracuje úměrně odpracované době. V některých případech nemusíte odevzdávat daň z příjmu.
Praktický příklad: Práce u firmy uplatňující 40 hodinovou týdenní pracovní dobu vám poskytne minimální mzdu 12 200 Kč v roce 2018. Vy však pracujete pouze 20 hodin týdně a máte tedy nárok pouze na 6100 Kč za měsíc.
Práce přes čas
V případě zkráceného úvazku je práce přesčas brána jako pracovní činnost přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu. Není tedy možné aby vám zaměstnavatel práci přes čas nařídil. Pouze ji s vámi může domluvit. Aby se jednalo o práci přes čas, musí být nejprve naplněna stanovená týdenní pracovní doba. Poté se jedná o práci přes čas, která není nařízena, ale domluvena se zaměstnavatelem.
Zjistěte v jakých případech máte právo na daňový přeplatek.
V případě, že odmítnete zkrácení pracovní doby od zaměstnavatele ve stanovené týdenní pracovní době, stáváte pro zaměstnavatele nadbytečným a v takovém případě vás může propustit. Nelze se však stát nadbytečným v případě, kdy se jedná o organizační změnu, která spočívá ve zrušení pracovního místa s kratší pracovní dobou, na kterém aktuálně působíte, nahrazením pracovního místa se stejným druhem práce, ale se stanovenou týdenní pracovní dobou.
Pokud tedy zaměstnavatel potřebuje méně vaší práce, kterou plníte na plný úvazek a nedohodnete se na snížení úvazku, může vám dodat výpověď pro nadbytečnost. V případě, že chce zaměstnavatel více vaší práce, kterou konáte na kratší úvazek podle sjednané pracovní smlouvy a vy o více hodin nestojíte, nemůžete dostat výpověď pro nadbytečnost. V případě soudního sportu by byla taková výpověď s největší pravděpodobností uznána jako neplatná.
Dohoda o pracovní činnosti a výhody či nevýhody vůči pracovnímu poměru
Nabízí-li zaměstnavatel dlouhodobou práci na poloviční a nižší pracovní úvazek (a nejde tedy o snížení úvazku z původního pracovního poměru, který odmítnete s ohledem na nevýhody, které přináší v podobě ztráty práva na dovolenou, atd.), nabízí se v rámci dohody o pracovní činnosti. Podle zákona ust. ß 76. odst. 2 zákoníku práce není možné vykonávat dohodu o pracovní činnosti ve větším rozsahu, než překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Tento druh pracovního úvazku tedy může být oproti pracovnímu poměru nejvýše poloviční. Je tedy patrné, že pracovní doba u zaměstnavatele, která činí 40 hodin týdně, musí být v případě dohody o pracovní snížena na 20 a méně hodin týdně. V případě práce na dohodu o pracovní činnosti navíc ztrácíte nárok na záruku nejnižší úrovně zaručené mzdy.
Práce konaná na základě dohody o pracovní činnosti dle ust. ß77 odst. 2 zákoníku práce podléhá úpravě pro výkon práce v pracovním poměru s výjimkou úpravy převedení na jinou práci, přeložení, dočasného přidělení, odstupného, pracovní doby či doby odpočinku (pracovní doba nesmí přesáhnout 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích), překážek v práci na vaší straně, dovolené, skončení pracovního poměru, odměňování s výjimkou minimální mzdy a cestovních náhrad. Cestovní náhrady je možné poskytnou v případě, kdy jako zaměstnanec konající práci pro zaměstnavatele na základě dohody o pracovní činnosti, dle ust ß 155 odst. 1 zákoníku práce máte sjednáno toto právo a stejně tak místo vašeho pravidelného pracoviště.
Je tedy patrné, že dohoda o pracovní činnosti skýtá celou řadu výhod i nevýhod vůči pracovnímu poměru. Je tedy nasnadě promyslet si všechny podmínky a dle toho zvolit mezi uvedenými druhy pracovního poměru.
