Víte, co je daň z přidané hodnoty neboli DPH? Vše, co o ní potřebujete vědět

Když se mluví o různých daních, tak to není nutně jenom daň z příjmu, která je tou úplně nejznámější. Tedy takovou, kterou musí platit:

• Zaměstnanci
• OSVČ
• Právnické osoby

Existují i jiné daně. A mezi takové rozhodně patří i daň z přidané hodnoty, pro kterou se dnes používá zkratka DPH. Mnoho lidí v ní stále nemá jasno a tak se podíváme na vše, co s touto daní přímo souvisí a co je dobré vědět.

Účtuje ji jenom plátce DPH

Zatímco daň z příjmu platí v podstatě každý, tak pokud jde o DPH, tak musíme jasně říci, že to se nevztahuje na každého. Tedy pokud jde o to, že by se měla daň účtovat. Registr plátců DPH totiž jasně uvádí, kdo je k této dani registrován a kdo ji tedy účtovat musí ze zákona. V praxi je výsledná cena složením základní ceny, ke které je přidáno ono DPH. Výslednou cenu zaplatí kupující a dané DPH je následně odvedeno státu.

DPH se platí měsíčně, nebo čtvrtletně

Druhou skupinou jsou podnikatelé, kteří se poznačují jako neplátci DPH. Na jejich fakturách není o této dani ani zmínka, jelikož ji neúčtují – ani to nemohou. Finální cena je tedy ta základní, v podstatě levnější o výši daně, když ji porovnáme s plátci.

Kdo musí platit daň z přidané hodnoty?

Je dobré vědět, kdo daň z přidané hodnoty musí účtovat a kdo ji také musí do státního rozpočtu odvádět. Označení takového podnikatele je celkem jednoduché, jelikož musíme říci, že je to plátce DPH. Kdo se jím ale může stát? Rozhodně to nemůže být každý a zcela automaticky. Jsou hned tři cesty, které přicházejí v úvahu:

• Dobrovolná registrace
• Překročení tuzemského obratu
• Překročení zahraničního obratu

Také nezapomínejme ještě na jednu možnost, která existuje. Je to využití služeb ze země EU. V minulosti bylo nutné stát se plnohodnotným plátcem DPH, což ne každý chtěl. Proto se objevila alternativa, která nese označení identifikovaná osoba. Pokud jde o tuzemské podnikání, jen to stále neplátce DPH. Pokud je na něj pohlíženo ze zahraničí, jeví se jako plátce a má i DIČ.

Jaké jsou sazby DPH?

I toto je důležitá věc, kterou je třeba zmínit. Jsou to sazby DPH. Ty v minulosti prošly celkem velkým vývojem, ale poslední roky už jsou stálé. A jaká je jejich výše? Pokud se podíváme na základní sazbu DPH, tak ta aktuálně činí 21 procent. V České republice máme ale ještě takzvanou sníženou sazbu. Ta je stanovena na 15 procent, respektive 10 procent u některých vybraných druhů zboží. Sazby jsou tedy tři, a to v podobě jedné základní a dále ve dvojici sazeb snížených.

DPH má pro podnikatele i své výhody

Kdo je plátce DPH, ten samozřejmě nespadá jenom do té kategorie, že mu daň z přidané hodnoty navyšuje cenu zboží, nebo služeb. Nelze zapomínat také na druhou stránku této daně. A to takovou, že je možné si zaplacenou daň takzvaně odečíst. Tedy od státu vyžádat zpět. V praxi to znamená celkem jednoduchou věc. Jde o situaci, když lze věci do firmy získat o 21 procent levněji. A to se třeba u drahého vozu, ale i u mobilních telefonů, nebo výpočetní techniky může celkem zajímavě vyplatit. I proto se někteří podnikatelé chtějí stát dobrovolným plátcem.

Dobrovolná registrace k DPH je stále složitější

Dříve to nebyl absolutně žádným problém. O čem je řeč? Je to dobrovolná registrace k DPH. Šlo o postup založený na tom, že se podala žádost, která byla schválena. Jak je tomu nyní? I teď je třeba podat si žádost. A k ní i řadu jiných dalších věcí, jako je byznys plán, faktury, nebo smlouvy, které prokazují, že nechcete být plátcem DPH jenom účelově, ale že je to pro vaše podnikání nutné. Potom proběhne schvalovací proces, který může být spojený s požadavkem na další doplnění. A ani poté není stále jasné to, zda vše žádost bude nebo nebude schválena.

Pravidelná přiznání

Stát daň z přidané hodnoty jenom vybírá. Je na každém podnikateli, aby ji přiznal v odpovídající výši. K tomu slouží daňové přiznání, které musí být do konkrétního termínu doručeno na finanční úřad. A to podle toho, zda je daný subjekt měsíční plátce DPH, nebo je čtvrtletní plátce DPH. v daném přiznání se vyčíslí celková hodnota přijaté daně za dané období. Dále je z této hodnoty odečteno nárokované plnění. Tedy DPH, které plátce daně zaplatil a bude ho chtít vrátit.

V praxi mohou nastat tři situace. U ekonomicky fungujících firem dochází k tomu, že DPH musí zaplatit. Z toho není úniku. Pokud však v daném období koupí a zaplatí mnoho věcí, a odečítají si DPH, může dokonce dojít k tomu, že jim ho stát vrací. Jde tedy o přeplatek. Nastat může i situace, kdy jsou si obě hodnoty rovny a tak dojde k nulovému DPH. Tento stav je ale skutečně spíše raritou, než něčím, co by se u podnikání objevilo. Tedy pokud nemluvíme o firmě, která je plátcem, ale nevyvíjí žádnou činnost. I takovou podnikatelé v ČR mají. Dokud není realizována likvidace firmy, musí všechna přiznání podávat. Bez vývoje ekonomické činnosti bude tedy DPH vždy nulové, jelikož nic není na vstupu, ani na výstupu. To stejné je třeba i v té situaci, když je vypočítávána daň z příjmu u ekonomicky neaktivních firem.